001. wallpapers

23. dubna 2018 v 15:59 | - Alison |  graphics
Hello, mates.

Jelikož jsem nerd, kterého baví tvořit grafiku, dávám možnost k-pop fanouškům mít na tapetě jejich idoly :D Není jich mnoho, ale plánuju v budoucnu vydat ví (doufám!). Stáhnout se dá na jeho kliknutím a poté stahnutím obrázku (ale to snad všichni dáme :D). Nevím, co bych dodala - pravděpodobně nic :D

páčko.
-Alison (tentokrát nahoře článku :o)

 

ordered layout - caitlyn

22. dubna 2018 v 12:07 | - Alison |  ordered layouts
Persona 5 (Sakura Futaba) || http://dreamlog.blog.cz || 065% || preview || - Alison

Ach ano, ano, přináším objednananý layout od mojí jediné zákaznice (škoda, že je to fakt pravda xD) a pravděpodobně i od mojí jediné čtenářky Caitlyn. Opět chtěla s Futabou, tak je teda s Futabou... no :D Absolutně jsem netušila, jaké barvy k sobě dát, ale na Futabě převládá hlavně oranžová (vlasy) a zelená (bunda). A ta černá je tam jednoduše kvůli tomu, že černá se hodí ke všemu (kromě žluté - pokud se nesnažíte někoho nadosmrti oslepit). Myslím, že layout mohl být lepší, uznávám. Je v něm mnoho elementů, zejména v spodní části horního menu. Snad se tam dá zorientovat :D

Sama se snažím připravit nový layout pro vlastní blog. Jenže to nějak nejde :D Nevím pro koho se rozhodnout. Nebo bych mohla udělat layout bez postavy... ne, to by bylo moc divné. Mám jeden rozpracovaný s JinSoul a přemýšlím, jestli z něj neudělat free layout, což se asi stane. Kdo ví. Budiž, nestarejme se o budoucnost, žijeme v přítomnosti (renessaince much?).

páčko.
- Alison.

chill night routine -

21. dubna 2018 v 18:36 | - Alison
Hello, fellow mates!

Když už tu mám ranní rutinu, proč nedat tu večerní? Navíc moje ranní rutina je jen to, jak nestíhám do školy a většina toho je, že sedím ve vlaku se zpožděním. Večer toho dělám o dost víc, tak abyste neřekli :D Navíc, večerní rutinu beru v podstatě všechno, co se děje od konce školy. Sice to není úplně večer, ale to je jen detail.

Upozorňuji, že tohohle se úplně neřídím. To znamená, že každý můj večer neprobíhá přesně takto. Ale to snad všem došlo.


"end of school"

Většinou mi škola končí v periodě od 14:00 až 16:00 (držíme se časů v prvního pololetí, bez nočních seminářů). Největší neštěstí je, když končí ve stejnou hodinu všechny třídy 1. ročníků. A protože máme všechni prváci skřínky na stejném místě, nedá se tam ve zdraví přežít. Naše uličky v šatně jsou neuvěřitelně malinké a když se tam natlačí něco přes 40 žáků... není to hezké. Navíc máme skřínky po dvou, což je ještě horší, než kdyby byly po jednom. Takže po všem tom manévrování v šaně, kde se snažím nebýt zašlápnutá nějakým spolužákem, se vymotám z šatny a počkám na kamarádky.

"food"

Spolu s kamarádkami, na které jsem čekala, si jdu dát oběd. Jestli jste si mysleli, že školní oběd, tak lol, to ne. Školní jídelnu ani nemáme. Kdybychom měly obědy, tak bychom musely jít na základku, což je 15 minut pěšky. Myslím, že obědy ze svých peněz v Bageterii je o dost lepší volba, přestože trochu dražší. Na obědu se zdržím max. 20 minut, protože musím stihnout vlak. K obědu si většinou dávám něco menšího, například palačinky nebo typicky Patatas z Bageterie :D V horších dnech si koupím čokoládovou rolku z pekárny na nádraží, ale to jenom, když nestíhám.
 


the playlist

16. dubna 2018 v 15:28 | - Alison |  diary
/same/

Oh boy, Alison vstává z mrtvých.

Protože jsem absolutně nekreativní nekamarádský homo sapiens sapiens (asi? :D), tak sem dám nějaký článek, který trvá 5 minut, aby ho člověk napsal. Přináším tedy můj playlist a doporučení na písně. Většina z toho je k-pop (surprise, surprise!), ale najdou i písničky ze západu.

1. LOONA/JinSoul - "Singing in the Rain"
Tahle. Písnička. Je perfektní. Sice je starší (z minulého července, myslím), ale nějak se mi neohrála. LOONA je zajímavý projekt pro novou girl group, která má tenhle rok debutovat. Každá členka debutuje nejprve sama se svým sólo albem a poté v sub-unit. Členů má být 12, z toho už všechny známe. Jenže LOONA jako celek ještě nedebutoval, takže... je to složitý a navíc neumím vysvětlovat :D Singing in the Rain od JinSoul patří k mým absolutním favoritům ♥ Ještě k tomu je video naprosto dokonalé.
"Hey boy, I been thinking about us.
Got me singing in the rain."


sketchbook

18. března 2018 v 15:22 | - Alison |  art

Uhuh, někdo tu dlouho nebyl. Ani nevím, jestli má vůbec smysl něco psát, protože si to stejně nikdo nepřečte. Na druhou stranu blog slouží ke svěření a to by se mi celkem hodilo. Tak jsem se dneska dokopala k tomu, abych něco napsala, protože bych ve svém životě mohla fakt něco dělat, pro jednou. Originálně jsem chtěla udělat sketchook tour, ale hned jak jsem otevřela svůj skicák, tak jsem ho se slovy "fuj" zavřela. Po chvilce úvahy jse ho znovu otevřela a rozhodla jsem se, že sem dám jen poslední kusy.

Poslední dobou jsem se snažila aspoň zkusit něco "nakreslit" - a skončilo to fatálně. Zkusila jsem to totižto nový styl, jestli se tomu tak dá nazývat, a vůbec netuším, co to má být. Jako asi jsou to lidi (překvapení, pokud jste to nepoznali). Na prvním obrázku má být údajně Julie z filmu Romeo a Julie (verze roku 1968 aka ta nejlepší verze). Naopak to druhý má být Seulgi, ale upřímně? Nejsem si jistá.

Mimochodem, všechny moje skicáky jsou od Canson (částečně je to protože žádné jiné u nás neprodávají, lol). Většina skicáků od Canson jsou opravdu dobré. Jediný, který mi moc nevyhovuje, je Aquarelle. Ale o sketchboocích bych psala radši jindy.


mad world

14. ledna 2018 v 22:25 | - Alison |  diary
"All around me are familiar faces, Worn out places, worm out faces.
Bright and early for their daily races. Going nowhere."


tohle je šílený svět. je tu tolik věcí, o kterým by se dalo diskutovat ("diskutovat" = psát sama pro sebe). nechtěla jsem probírat sensitivní témata jako politika a náboženství, ale všechno to s tím souvisí. bez tohohle by to vůbec nedávalo smysl.

jdu po ulici, vidím známé tváře. usměju se na ně a nic víc. nejvíc pravděpodobně ty lidi dělají úplně to samé - zvenku se usmějí a vevnitř řvou zmatkem. co je tenhle nonsense? jak má v tomhle přežít, natož žít?

nevím, jestli to někdo pochopí - asi jsem přestala žít. není to jakože jsem umřela a píšu ze záhrobí. nežiju život, přežívám ho. když se snažím vybavit si nějaké vzpomínky, vyleze prostě shluk něčeho rozmazaného. každý den jde strašně rychle a já si jen uvědomuji, že ten čas nedostanu zpátky. čas není ledajaká věc, kterou můžete dávat, půjčovat a krást. každý den si uvědomuji, co všechno nevím, co probíhá, aniž bych to tušila. každý den si uvědomuji, jak je každý den úplně stejný. jdu do školy, napíšu pár testů, jdu domů, spím a celé znova. má vůbec smysl tohle dělat? každý den si uvědomuji, že nic necítím. většina lidí by při těhle myšlenkách byla doma a bulela do polštáře. mysleli by si, že mají takzvané deprese.

úplně nejvíc miluju, jak mnoho mých vrstevníků si myslí, v jak strašné depresi jsou a přitom... nic. prostě nic jim není. mně taky nic není. jsem jem člověk, který se snaží přemýšlet realisticky. pozivita ani negativita tady nikomu nepomůžou. na to je tenhle svět moc šílený.

"Their tears are filling up their glasses. No expression.
Hide my head, I want to drown my sorrow. No tomorrow."

001. separators

8. ledna 2018 v 19:23 | - Alison |  separators

No nene - oddělovače. Popravdě jsou až trapně hnusné. Vůbec jsem netušila, jak je udělat, jen jsem měla chuť nějaké udělat. Chtěla jsem udělat více barev, ale přešla mě nálada. Tak aspoň něco. Nevím, jestli to někdo využije, protože upřímně jsou otřesné.

Mám ráda jednodušší věci, tak jsem tam žádný text nedávala. Ani bych neřekla, že jsou minimalistické, jsou prostě... divné :D